Pinot Meunier
Typická odrůda údolí Marny. Raší později, a tak lépe odolává jarním mrazům. Do šampaňského přináší ovocnost, šťavnatost a přístupnost.

Bez snobismu a odborných kliček. Tak, jak o šampaňském vyprávíme na degustacích.
Champagne je nejsevernější vinařská oblast Francie, zhruba 150 kilometrů od Paříže. Chladné klima tu dlouho vinařům komplikovalo život: víno v lahvích na jaře samo znovu začalo kvasit a lahve praskaly.
Z toho, co bylo nejdřív vadou, se v 17. a 18. století stala přednost. Vinaři se naučili druhé kvašení v lahvi řídit a šumivé víno z Champagne si oblíbily královské dvory po celé Evropě. Dnes je název Champagne chráněný: šampaňským smí být jen víno z této oblasti, vyrobené tradiční metodou podle přísných pravidel.
Tradiční metoda, francouzsky méthode champenoise. Od sklizně po první doušek uplyne minimálně rok a půl, u ročníkových vín mnohem déle.
Hrozny se v Champagne sbírají výhradně ručně a celé, aby se slupky modrých odrůd nepoškodily a nezbarvily šťávu.
Hrozny se lisují opatrně a po částech. Z nejlepší, první frakce moštu vznikají nejjemnější vína.
Z moštu vznikne tiché víno. Každá odrůda a vinice se zpravidla zpracovává zvlášť.
Vinař skládá výslednou cuvée z vín různých odrůd, vinic a často i starších ročníků. Tady se rodí styl domu.
Do vína se přidá trocha cukru a kvasinek a lahev se uzavře korunkovým uzávěrem, podobně jako pivo.
Kvasinky promění cukr v alkohol a oxid uhličitý, který nemá kam uniknout. Tak vznikají bublinky.
Šampaňské bez ročníku zraje nejméně 15 měsíců, ročníkové aspoň tři roky. Víno získává jemnost a tóny briošky.
Lahve se postupně natáčejí hrdlem dolů, aby se usazené kvasinky sesunuly k zátce.
Hrdlo se zmrazí a kal vystřelí ven. Lahev se doplní dosáží, směsí vína a cukru, která určí výslednou sladkost.
Nakonec přijde korková zátka s drátěným košíčkem a lahev si ještě pár měsíců odpočine ve sklepě.

Typická odrůda údolí Marny. Raší později, a tak lépe odolává jarním mrazům. Do šampaňského přináší ovocnost, šťavnatost a přístupnost.
Modrá odrůda, která dává vínu tělo, strukturu a tóny červeného ovoce. Ze slupek se barví i růžová šampaňská.
Jediná bílá odrůda z velké trojice. Přináší svěžest, eleganci, citrusové tóny a velký potenciál zrání. Samotné tvoří Blanc de Blancs.
Sladkost šampaňského určuje dosage, tedy množství cukru přidané před zazátkováním. Kategorie jsou dané evropskými pravidly. Čím víc cukru, tím delší proužek.
Kyselost a bublinky sladkost výrazně vyvažují, takže i Brut s pár gramy cukru působí suše a svěže.


Neotevřené lahve skladujte naležato, v chladu kolem 10 až 13 °C, ve tmě a bez otřesů. Nejhorší jsou výkyvy teplot, třeba lahev nad lednicí nebo u topení.
Šampaňské bez ročníku je připravené k pití hned po koupi a pár let vydrží. Ročníková vína a prestižní cuvée mohou zrát i déle a získávají tóny sušeného ovoce, ořechů a medu.
Otevřenou lahev uzavřete zátkou na šumivá vína a vypijte do dvou až tří dnů. Lžička v hrdle bohužel nepomáhá.
Tradice, kterou si spojujeme s Napoleonovými husary. Šavle se vede po švu lahve směrem k hrdlu a úderem do prstence se hrdlo i se zátkou čistě odlomí. Tlak v lahvi pak vyfoukne případné střepy ven.
Vypadá to snadno, ale bez pořádného vychlazení lahve a instrukce to nezkoušejte. A nikdy nemiřte na lidi.

Je vám více než 18 let?
Tento web obsahuje informace o alkoholických nápojích a je určen pouze osobám starším 18 let.
Omlouváme se, obsah webu je určen pouze dospělým.